Jak funguje chladič v autě, nejčastější poruchy a kapalina do něj

12.09.2025

6 min. čtení.

Michal

Motor auta pracuje neustále pod vysokou zátěží a bez fungujícího chlazení by se velmi rychle přehřál. Klíčovým systémem je proto chlazení, konkrétně chladič, který udržuje ideální teplotu a pomáhá motoru fungovat. Víte však, na jakém principu chladič pracuje, jaké poruchy ho postihují nebo jak vybrat chladicí kapalinu?

(Zdroj: depositphotos.com)

Co je chladicí systém auta, z čeho se skládá a jeho význam

Chladicí systém auta má jediný úkol, a to udržet motor v optimální teplotě. Pokud by chyběl nebo nefungoval, motor by se rychle přehřál a poškodil.

Celý chladicí systém je tvořen několika částmi. Základem je chladič, ve kterém se horká kapalina ochlazuje vzduchem. Ta pak přes hadice a potrubí cirkuluje zpět do motoru, odkud odvádí přebytečné teplo. O pohyb kapaliny v okruhu se stará vodní pumpa, důležitý je i termostat, který celý proces spustí a reguluje.

K vyrovnání tlaku a objemu kapaliny při jejím zahřívání a chlazení zase slouží expanzní nádržka. Součástí systému jsou i těsnění a ventily, které brání úniku kapaliny, stejně tak ventilátor, který se automaticky zapne při stání v koloně.

Ačkoliv je chladicí systém svou funkcí nenápadný, je zároveň nenahraditelný. Jeho správné fungování ovlivňuje životnost motoru, jeho výkon, ale i spotřebu paliva a emise. Pokud by se totiž motor přehříval, vzniká riziko prasknutí hlavy válců, poškození těsnění nebo vážných deformací kovových částí uvnitř motoru.

Kromě motoru má chladicí systém vliv i na pohodlí posádky. Díky němu je možné využít teplo z motoru v zimě k vytápění interiéru v kabině uvnitř. Je to tedy systém, který je důležitý pro spolehlivost auta i komfort jízdy.

Chladicí kapalina jako médium, její vlastnosti a typy

Aby mohlo chlazení fungovat, musí být v systému přítomna správná chladicí kapalina, která zajišťuje přenos tepla z motoru do chladiče.

Jejím úkolem je udržet stabilní teplotu i při vysoké zátěži a extrémních podmínkách. V zimě brání zamrznutí, v létě přehřátí a díky přísadám chrání vnitřní části soustavy před korozí. Obsahuje i látky proti vodnímu kameni a pěnění.

Starší auta v minulosti používaly kapalinu G10 se slabší ochranou proti korozi, kterou postupně nahradila kapalina G11 na silikátové bázi, která je vhodná pro litinové a hliníkové motory. Kapalina G12 zase obsahuje organické přísady pro ochranu hliníkových částí, ale obsahuje i monoethylenglykol a antikorozní přísady.

Pro novější generace motorů je určena kapalina G13 s glycerinem, je ekologičtější a vhodná i pro motory s turbem. G33 a G48 zase patří mezi kapaliny vyvíjené pro konkrétní značky s vyšší odolností vůči usazeninám v systému.

Na trhu existují i produkty jako ACSA či Stabil. ACSA je určena pro specifické aplikace, kde je třeba přizpůsobit složení podmínkám či materiálům. Stabil se používá jako univerzální řešení pro více druhů vozidel. Vždy je však rozhodující doporučení výrobce auta pro konkrétní kapalinu a nemíchání jednotlivých druhů.

(Zdroj: depositphotos.com)

Nejčastější poruchy, problémy a jejich příčiny a projevy

Pokud jde o nejčastější poruchy chladicího systému, ty vznikají v místech, kde je kapalina pod tlakem. Stačí malá netěsnost a motor se začne okamžitě přehřívat z důvodu poklesu tlaku. Častou příčinou problémů bývá i vodní pumpa.

Pokud její ložiska či těsnění selžou, přestane tlačit kapalinu do oběhu a motor se přehřeje. V případě, že se pokazí termostat, který má regulovat průtok kapaliny podle teploty, může také dojít k přerušení její cirkulace. Pokud se zasekne v otevřené poloze, motor se nezahřeje, ale pokud zůstane zavřený, dojde naopak k přehřátí.

Pokud jde o chladič, ten se může ucpat nečistotami a korozí, čímž klesne jeho schopnost odvádět teplo. Vnější lamely se zase mohou zanést, například hmyzem, prachem a solí, což snižuje proudění vzduchu a tím i účinnost chlazení motoru.

Mezi typické projevy poruch chlazení patří častější rozsvícení kontrolky teploty motoru na palubní desce nebo viditelný únik kapaliny pod autem.

Všimnout si můžete i změny výkonu topení, které funguje díky teplu z chladicího systému. Pokud pocítíte sladký zápach chladicí kapaliny, může to značit její únik do prostoru motoru. Mezi časté poruchy patří i prasklé hadice, poškozená expanzní nádržka, nefunkční ventilátor nebo elektrické snímače teploty motoru.

Jak často měnit kapalinu a jak na prevenci poruch chlazení

Aby mohlo chlazení motoru fungovat, nezapomeňte na pravidelnou výměnu chladicí kapaliny. I když na první pohled vypadá čistě, po čase ztrácí své vlastnosti. Ideální je měnit ji každé 2 až 3 roky, případně po 40 až 60 tisíc km.

Některé novější typy s organickými přísadami vydrží i déle, ale vždy je rozhodující doporučení výrobce uvedené v servisní knížce. Při výměně se doporučuje celý systém propláchnout, aby se odstranily usazeniny a zbytky starého roztoku. Stejně tak je důležité sledovat její hladinu, kde pokud zpozorujete pokles, může to značit její únik.

Kapalina by zároveň měla mít stále jasnou barvu bez rzi nebo nějakých olejových stop. V případě zakalení či změny barvy je nutná její výměna co nejdříve.

Zapomínat byste neměli ani na fyzickou kontrolu stavu hadic, spojů a expanzní nádržky. Ztvrdlé a popraskané hadice, ale i vlhká místa či usazeniny na spojích, to vše signalizuje problémy. Pozor si dávejte i na funkčnost ventilátoru a snímačů teplot, jejich selhání může ovlivnit nadměrné přehřívání motoru.

V každém případě platí, že správná péče o chladicí systém vám ušetří starosti i peníze. Pravidelná výměna kapaliny, fyzické kontroly i rychlé řešení drobných závad jsou nejlepší prevencí jakýchkoliv poruch chlazení.

Sdílet článek na Facebooku